Přestože umění a kultura procházejí složitým období, tak tento mladý a již nyní velmi úspěšný herec a režisér Tadeáš Říha zaznamenává skutečně vydařený start své kariéry. Zájem o jeho osobnost roste nejen ve filmařské a divadelní oblasti, ale i mezi jeho fanoušky a fanynkami na sociálních sítích. Využili jsme příležitost se ho zeptat na to, jak se vlastně žije mladým talentovaným umělcům v této nepříznivé době:
Tadeáši, žijeme momentálně v těžké době, jaké to má dopady ve Vašem prostředí?
-Šílené, ale jsme na tom všichni stejně. Je to doba temna a musíme to nějak zvládnout. Pevně věřím, že se brzy vše vrátí k normálu a budeme moci dělat práci, kterou milujeme.
Vy jste stále student, v maturitním ročníku, jak probíhá online výuka na konzervatoři?
-Na tuhle situaci se u nás ve škole moc připravit nedá, herectví těžko děláte přes počítač, tam prostě kontakt s kolegou nenavážete, ať Vás učí kdokoliv. Stejně tak tance, zpěvy, práce s tělem, to prostě online nejde…
Stihl jste za ten rok natočit alespoň něco? Měl jste nějaké nabídky?
-To ano, pracovně se dařilo, stihl jsem natočil dva filmy, o to více naštve, že to teď nejde, protože ten rok byl opravdu v pohledu mého rozvoje a kariéry vydařený, ale jak říkám, jsme na tom všichni stejně!
Pokud se kina otevřou, kde Vás budeme moci vidět?
-V lednu má být v kinech film Tady hlídáme my, příjemná komedie, která tady dlouho nebyla. Myslím si, že se lidé rádi zajdou pobavit a chvilku z hlavy vypustí ty starosti, které tu jsou. Bylo to moc milé natáčení, hrají tam naše herecké esa, skvělá zkušenost!
Můžete říci, co Vám ta doba temna naopak přinesla?
-Utužila vztahy v rodinně, začínáme si lidí kolem sebe vážit a já jsem změnil priority. Furt jsem se někam honil, bylo nepředstavitelné, abych jeden den byl doma a nevěnoval se třeba divadlu, teď si rád zajdu zaběhat, jsem s přáteli, nebo doma. Uvědomil jsem si, jak je život křehký…
Sám jste koronavirus prodělal, jaké to bylo?
-Přišlo to v době, kdy se všechno stejně zavíralo, takže nic zásadního se nedělo. Jsem mladý, tak jsem měl jen malé příznaky, spíše jsem se bál, abych nenakazil rodinu, bydlíme tady všichni pospolu a asi bych si neodpustil, kdybych to přenesl na dědu, kterému bude brzy devadesát jedna.
Sám žijete hodně na sociálních sítích, na TikToku máte přes 100 000 sledujících, je to taky změna? Jste více opatrný? A jak vnímáte tuhle slávu?
-Není pravda, že žiju TikTokem, prostě jsem tam začal natáčet a chytlo se to, čísla nevnímám a myslím, že jsem se kvůli tomu nějak nezměnil. Jsem furt stejný. Je milé, když vidíte, kolik lidí podporuje Vaší tvorbu, ale furt je to jen schovávání za realitou, to moc nemusím. Věci přichází tak, jak přichází, neřeším to. A co se týče opatrnosti, to musíte být opatrný vždycky, zvlášť, když jste na očích veřejnosti, proto nerad povídám o svém soukromí, je to jen má věc.
Takže chcete říci, že nevnímáte, když se lidi za Vámi na ulici otočí? Chtějí fotku, podpis, nic to s Vámi nedělá?
-Je to milé, je to závazek a odpovědnost, abych své fanoušky nezklamal. Jasně, potěší tě, když přijde pár lidí a řeknou, že jste jejich vzor ve tvorbě a motivujete je…
Zároveň prichází i více kritiky, tu berete jak?
-Lidé si asi stále neuvědomují, že na naší scéně je mladší publikum, takže samozřejmě točíte tvorbu pro děti, je to stejné, jako filmový žánr. A kritika přichází vždycky, ta tu byla a bude. Moc to neřeším, pokud se Ti určitá tvorba nelíbí, nechápu, proč to ten daný člověk sleduje…
Poslední věc, která se týká TikToku, máte nějaký cíl?
-Vůbec, nikdy jsem neměl a nikdy mít nebudu. Točím pro lidi, které to baví, to číslo je výsledek tvé práce. Rozhodně nemám nastvanené, kdy musím dotáhnout další milník. Dokonce mám v hlavě nastavené, že až budu za čárou, nebudu mít nápad, skončím. Zatím ta doba nenastala, prostě uvidíme… V životě jsou důležitější věci.
Natočil jste film (ne)VĚŘ MI, chystáte něco dalšího? Pokračování, nebo jiný příběh?
-(ne)VĚR MI beru jako příjemný rozjezd, kde jsem se učil jak se věci mají a byl to můj první režisérský počin, je to taky skoro tři roky stará záležitost, takže bych to moc nebral jako aktuální téma. Pokračování nezvažujeme, myslím, že jsme ve filmu vyjádřili to, co jsme chtěli a pokud někdy něco v podobném duchu natočím, je spouta témat, z jakých jde čerpat. Já si stojím ale za tím, že se lidé budou chtít po tom všem bavit.
Bojíte se, že nebude vlastně do čeho píchnout? Že umělci zůstanou bez práce?
-Nebojím se, v každé době herectví přežilo, nemyslim si, že to bude jiné. Kultura je duše České republiky, toho se nejde vzdát.
Nezaniknou divadla, nebo kina, že lidé budou mít strach někam chodit?
-Lidi chodit nepřestanou, jde o to, jak dlouho zákaz bude trvat. Prosím, vůbec nepochybujme o tom, že zmizí kultura!
Co jste schopný obětovat úspěchu v kariéře?
-Jsem tomu schopný obětovat hodně, když tomu úspěchu věřím!